DRUHY FRAGILŮ
Aigrette
[ejgret]
Aigretti jsou asi nejrozšířenějším druhem fragilů. Ti největší dosahují velikosti jako dvoupatrová budova, což je staví do pozice druhého největšího druhu fragilů. Tato stvoření se vyznačují velkou fyzickou silou, pohybují se však extrémně pomalu. Patří mezi suchozemské tvory, voda jako taková jim ovšem nevadí. Pohybují se po čtyřech neforemných končetinách. Vzadu na hlavě mají tři charakteristické výrůstky. Tlamu mají plnou maličkých ostrých zoubků. Zorničky v očích jsou vodorovně protáhlé. Ocas se na konci táhne do šířky a je zde rozdělen na dvě části.
Jejich nedostatečnou rychlost a hbitost vyvažuje především jejich vysoká odolnost. Žádný jiný fragile nemá tak tvrdou a tím také neprůstřelnou kůži jako aigretti a to především na hlavě, na zádech a na ocase. Tato kůže je o něco slabší na krku a na břiše, což z těchto míst dělá slabiny aigrettů. V případě ohrožení se brání především ocasem.
Pace
[pejs]
Pacové jsou nejmenším druhem fragilů. Na délku dosahují sotva velikosti dospělého člověka. Toto se však odráží na jejich rychlosti. V případě útoku mohou dosáhnout rychlosti srovnatelné se závodním automobilem. Pacové se stavbou těla značně liší ode všech ostatních fragilů. Jejich hlavní znakem je obrovská tlama plná velikých pořádně ostrých zubů, kterou nechávají po většinu času dokořán otevřenou. Tvarem těla mohou částečně připomínat rejnoky. Nejsou tak silní jako například aigretti nebo blackbeadi, jejich síla je ovšem v množství, rádi se totiž drží ve skupinách, což nelze pozorovat u žádného jiného druhu fragilů. Stylem jejich pohybu je rychlý let, jejich přirozeným prostředím je tedy vzduch, přespávají ale na zemi či na vodní hladině. Spánek je také jednou z mála fází, kdy mají zavřenou tlamu.
Z všech druhů fragelů mají nejtenčí kůži, čímž se stávají snadno zranitelnými. Jejich křídla jsou ovšem tvořena převážně kostrou, proto kdyby je chtěl někdo zranit, bylo by pro něho výhodnější útočit na oči, popřípadě i tlama může být pacovou velkou slabinou, vyhneme-li se ostrým zubům, které jsou naopak jeho nejsilnější zbraní. V případě ohrožení útočí na nepřítele tak, že se proti němu rozletí střemhlav, uloví ho do tlamy a rozdrtí ostrými zuby.
Blackbead
[blekbíd]
Blackbeadi jsou považováni za fyzicky největší druh fragilů, přestože početně jsou nejmenším druhem. Jejich tělo dosahuje délky přibližně stejné jako šesti vagónový vlak. Vypadají jako obří velryby plující vzduchem. Mají pouze dva pozůstatky předních končetin, které však pouze volně visí z jejich těla, k pohybu po zemi je tedy využívat nemohou. Blackbeadi jsou dobří plavci, nemají žábry, přesto mohou díky objemu svých plic vydržet pod vodou téměř hodinu. Rychlostí jsou zhruba na stejné úrovni jako aigretti, pohybují se tedy velmi pomalu, ani jejich hbitost není dobrá. Vládnou však fyzickou silou větší než jakýkoli jiný druh fragilů. Jejich kůže je silná, přesto v této přednosti mají aigretti navrch. Čím se ovšem vyznačují právě blackbeadi je velmi tvrdá lebka, není tedy divu, že hlavu používají jako svou nejdůležitější zbraň. Hlava blackbeada je na první pohled stejná jako u aigretta, kromě značného rozdílu ve velikosti existují však ještě dva způsoby, jak je od sebe odlišit. Hlavním z nich je to, že blackbeadi nemají vzadu na krku charakteristické aigrettí výrůstky. Druhý rozdíl je v očích zvířete. Na rozdíl od aigretta jsou oči blackbeada celé černé a lesklé jako dva temné korálky.
Pokud by chtěl někdo na blackbeada zaútočit, rozhodně by musel znát předem jeho slabinu. Přestože dohonit ho není problém, ublížit mu je poněkud oříšek. Každý správný chovatel ovšem ví, že slabina blackbeada se nachází na spodní části jeho krku, což je ovšem nebezpečně blízko jeho nejsilnější části - hlavy. Není divu, že blackbeadi jdou do všeho po hlavě a to doslova.
Spitile
[spajtajl]
Spitilové jsou nejpozději objeveným druhem fragilů. Od ostatních fragilů se liší především výrazně vyšším intelektem. Zatímco jiní fragilové se řídí především instinkty, spitilové se velmi rychle učí a dokáží být i pořádně mazaní. Nevyčnívají obrovskou fyzickou silou ani neuvěřitelnou rychlostí, v těchto věcech jsou spíše průměrní. Velikostně se mohou řadit někam mezi aigretty a pace, záleží na konkrétním jedinci. Jejich tělo svým tvarem připomíná hada se žraločí ploutví na zádech. Stejně jako hadi se také pohybují tím, že se po zemi plazí. I jejich hlavu na první pohled odlišíte od aigrettů a blackbeadů, mají totiž tři páry očí, které díky kulatým zorničkám připomínají oči paců. Jejich kůže je jen o něco silnější než u paců.
Zranit spitila je nelehký úkol, jelikož jsou výjimečně mrštní a jediné místo, kde byste mu mohli způsobit závažnější zranění jsou oči. Nejpevnější částí jeho těla je výklenek na zádech připomínající žraločí ploutev. Je vyztužen kostí a dokáže být i dost ostrý. Jako zbraň ovšem používá dva dlouhé zuby rostoucí mu z horní čelisti, které jsou stejně jako u některých hadů napuštěny jedem.
Alfafragile
[alfafredžl]
Na celém světě existují pouze dva tzv. alfafragilové, kteří zde žijí již od počátku nového světa. Těžko říct, kde se tu vlastně vzali. Většina lidí připisuje jejich vznik vyšším silám. Jejich genetika funguje poněkud jinak než u dnešních fragilů, přesto jsou všichni dnešní fragilové potomky právě těchto dvou alfů. Oba alfafragilové patří k řádu unilore. Více o nich se můžete dočíst po rozkliknutí následujících odkazů.